Internet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grafické znázornění části Internetu.

Internet je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících Internet je bezproblémová komunikace (výměna dat).

Nejznámější službou poskytovanou v rámci Internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Laici někdy spojují pojmy WWW a Internet, i když WWW je jen jednou z mnoha služeb, které na Internetu nalezneme.

Obsah

[editovat] Charakteristika

Internet jsou volně propojené počítačové sítě, které spojují jeho jednotlivé síťové uzly. Uzlem může být počítač, ale i specializované zařízení (například router). Každý počítač připojený k Internetu má v rámci rodiny protokolů TCP/IP svoji IP adresu. Pro snadnější zapamatování se místo IP adres používají doménová jména, například:

www.wikipedie.cz

Slovo Internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky mezi) a anglického slova net (network, česky síť). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k Internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť.

[editovat] Orientace na Internetu

Většina zajímavých informací je na Internetu soustředěna do WWW (webové stránky). Pro usnadnění orientace ve stránkách vznikly specializované služby. Abychom se dostali k informacím, které hledáme, používáme tzv. odkazy. Nejznámějšími službami, které systematicky s odkazy pracují, jsou:

  • Internetový katalog – seznam logicky roztříděných odkazů, udržovaný obvykle ručně. Například:
    • Centrum.cz
    • Seznam.cz – katalog (obsahuje i vyhledávač, který pro seznam.cz zajišťuje Bing)
    • Yahoo! – katalog (obsahuje i vyhledávač)

[editovat] Historie

Počet internetových uživatelů na 100 obyvatel v letech 1997 až 2007

První vizi počítačové sítě nalezneme v povídce z roku 1946.[1] V únoru 1958 byla založena agentura ARPA (později DARPA, v podstatě grantová agentura pro řešení krátkodobých projektů v malých týmech), která měla po úspěšném vypuštění Sputniku v SSSR zajistit v období studené války obnovení vedoucího technologického postavení USA.[2][3] Dne 29. října 1969 byla zprovozněna síť ARPANET se 4 uzly, které představovaly univerzitní počítače v různých částech USA. Síť byla decentralizovaná, takže neměla žádné snadno zničitelné centrum a používala pro přenos dat přepojováním paketů (data putují v síti po malých samostatných částech, které jsou směrovány do cíle jednotlivými uzly sítě). Od té doby počet připojených počítačů i uživatelů exponenciálně roste.

  • 1962 – vzniká projekt počítačového výzkumu agentury ARPA[4]
  • 1969 – vytvořena experimentální síť ARPANET, první pokusy proběhly 2. září s přepojováním 4 uzlů
  • 1972 – ARPANET rozšířena na cca 20 směrovačů a 50 počítačů, použit protokol NCP (Network Control Program) - neplést s NCP (NetWare Core Protocol) od firmy Novell
  • 1972 – Ray Tomlinson vyvíjí první e-mailový program
  • 1973 – zveřejněna idea vedoucí později k TCP/IP jako náhrady za stávající protokol NCP
  • 1976 – první kniha o ARPANETu
  • 1980 – vydáno RFC 760, které popisuje IPv4, experimentální provoz TCP/IP v síti ARPANET
  • 1983 – z ARPANETu oddělena síť MILNET (Military Network), TCP/IP přeneseno do komerční sféry (Sun), zavedeno DNS (Domain Name System)
  • 1984 – vyvinut program BIND pro DNS, k Internetu připojeno pouhých 1000 počítačů
  • 1985 – zahájen program NSFNET, sponzoruje rozvoj sítě ve výši 200 mil. dolarů, první komerční služby
  • 1987 – vzniká pojem „Internet“
  • 1987 – v síti je propojeno 27 000 počítačů
  • 1989 – Tim Berners-Lee publikuje návrh vývoje WWW (Information Management: A Proposal)
  • 1990 – Tim Berners-Lee a Robert Cailliau publikují koncept hypertextu
  • 1990 – končí ARPANET
  • 1991 – nasazení WWW v evropské laboratoři CERN
  • 1992 – připojen Bílý dům (vstup vládních institucí na Internet), oficiálně připojena Česká republika (13. února připojeno ČVUT v Pražských Dejvicích)[5]
  • 1993 – Marc Andreessen vyvíjí Mosaic, první WWW prohlížeč, a dává ho zdarma k dispozici
  • 1994 – vyvinut prohlížeč Netscape Navigator
  • 1994 – Internet se komercionalizuje
  • 1996 – 55 milionů uživatelů
  • 1998 – v České republice probíhá první ročník kampaně Březen – měsíc Internetu (konané každoročně až do roku 2008)
  • 1999 – rozšiřuje se Napster
  • 2000 – 250 milionů uživatelů
  • 2003 – 600 milionů uživatelů
  • 2005 – 900 milionů uživatelů
  • 2009 – 1,8 miliardy uživatelů[6]
  • 2010 – ve Finsku jako první zemi na světě mají lidé podle zákona nárok na Internet[7]
  • 2010 - přes 2 miliardy uživatelů
  • 2011 - došlo k vyčerpání adres protokolu IPv4
  • 2011 - 8. června mezinárodní den IPv6

[editovat] Historie WWW

Nejzajímavější složkou historie Internetu, jsou samotné webové stránky. Existuje několik služeb, které poskytují pohled na stránky, jak v daném období přibližně vypadaly. Takovýmto službám se říká webarchiv. Ukázka Google z roku 1999

Vývoj WWW si prošel několika etapami, které lze označit jako web 1.0, web 2.0 a web 3.0. Je to spíše ale mediální označení etapy vývoje.

[editovat] Základní služby Internetu

V rámci Internetu mohou uživatelé využívat mnoho služeb. Služby jsou zajišťovány počítačovými programy a programy navzájem komunikují pomocí protokolů. Protokoly jsou obvykle definovány v dokumentech RFC, které nejsou normami, ale spíše doporučeními, která se všichni snaží dodržovat, aby dosáhli bezproblémové komunikace. Dobrovolnost dodržování těchto dokumentů a jejich snaha o jejich naplňování odpovídá podstatě svobodného fungování samotného Internetu.

Mezi základní služby Internetu patří:

[editovat] Sociální sítě

Sociální sítě se stávají novým komunikačním kanálem. Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době (počátek 21. století) prožívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi (Web 2.0, blog a podobně). O popularitě sociálních sítí svědčí i fakt, že se do nich připojuje stále více uživatelů.[zdroj?] Účel sociálních sítí se různí, některé slouží ke sdílení informací a k zábavě, jiné pomáhají hledat práci, případně sdružují etnika nebo umělce. Známé sociální sítě jsou například:

[editovat] Způsoby připojení k Internetu

Mezinárodní dálkové spoje dosahují v Internetu velmi vysokých přenosových rychlostí, avšak tyto vysokorychlostní spoje nedosahují až ke koncovým uživatelům, kteří jsou k Internetu připojeni prostřednictvím tzv. „poslední míle“. Samotné připojení uživatelů je realizováno různými technologiemi. Uživatelé se někdy spojují do skupin, aby ušetřili náklady nebo naopak dosáhli na dražšší, ale rychlejší připojení. Zprostředkovatele připojení k Internetu označujeme Internet service provider (ISP).

V současnosti existuje několik možností pro připojení počítače k Internetu:

  • telefonní linka (majitelem linky je telefonní operátor)
  • kabelová přípojka
  • bezdrátová datová síť
    • satelitní síť
    • mobilní telefonní síť
    • Wi-Fi
  • pomocí elektrické rozvodné sítě
  • a další možnosti

O kvalitě připojení rozhoduje:

  • agregace (tj. kolik uživatelů sdílí jednu linku)
  • doba odezvy (dlouhé odezvy mohou mít negativní vliv např. při internetové telefonii)
  • rychlost připojení poslední míle
  • technologie použitá pro připojení "poslední míle"

[editovat] Česká republika

V listopadu 2008 mělo připojení k Internetu 32 % domácností[8] a na jaře 2009 mělo přes 90 % domácích počítačů v ČR možnost připojit se k Internetu. Nejrozšířenějším typem připojení v domácnostech bylo bezdrátové (36 %), nejčastěji realizované technologií Wi-Fi,[9] následované pevnou telefonní linkou s ADSL (25 %) a po kabelu (23 %). Připojení prostřednictvím mobilního telefonu vykázalo pouze 5 % a kdysi nejvyužívanější technologie dial-up (vytáčené připojení) zanedbatelná 2 %. Nejvíce počítačů bylo připojeno rychlostí 2 Mbit/s (20 %) a 4 Mbit/s (19 %), uživatelů s rychlostí do 1 Mbit/s bylo 36 %. 14 % uživatelů Internetu si není vědomo, jakou rychlost připojení k Internetu používají.[10]

Rychlost připojení v domácnostech byla poskytovateli připojení k síti Internet průběžně navyšována. V roce 2007 disponovalo rychlostí 2 Mbit/s a vyšší 36 % uživatelů, v září 2008 se tento podíl zvýšil již na 51 %. „Bezdrátovému připojení dávají přednost především lidé, pro které je nejdůležitějším parametrem cena, nikoliv rychlost připojení. Kromě toho existuje také poměrně velká skupina těch, kteří nemají a nechtějí v domácnosti pevnou linku a zároveň nemají možnost připojit se prostřednictvím kabelu. Tito lidé také obvykle volí poskytovatele bezdrátového připojení“, uvedl Michal Peca ze společnosti Factum Invenio.[10]

[editovat] Závislost

Podobně jako u jiných věcí, existuje i možnost závislosti na Internetu. Studií a materiálu zpracovaného na toto téma je ovšem minimum a tato forma závislosti je často podceňována.[11][12]

[editovat] Související články

Wikiversity-logo.svg
Wikiverzita nabízí obsah na téma:

[editovat] Reference

  1. ↑ Leinster, Murray: en:A Logic Named Joe (anglicky)
  2. ↑ ARPA/DARPA [online]. Defense Advanced Research Projects Agency, [cit. 2007-05-21]. Dostupné online.  
  3. ↑ DARPA Over the Years [online]. Defense Advanced Research Projects Agency, [cit. 2007-05-21]. Dostupné online.  
  4. ↑ Hlavní internetový evangelista o neutralitě sítě na Lupa.cz
  5. ↑ WOLF, Karel. Jan Gruntorád: Jednou z killer aplikací pro IPv6 by mohly být mobilní telefony (rozhovor s historií Cesnetu) [online]. Praha : Lupa, 2009-03-27, [cit. 2010-12-14]. Dostupné online.  
  6. ↑ Internet users, update for 2009 [online]. internetworldstats.com, [cit. 2009-05-17]. Dostupné online.  
  7. ↑ Ve Finsku získal podle zákona každý nárok na internet na Týden.cz
  8. ↑ Balíky s levným zbožím z USA zaplavily pošty. Novinky.cz [online].  [cit. 2008-11-19]. Dostupné online.  
  9. ↑ http://www.novinky.cz/clanek/162196-cesi-se-nejcasteji-pripojuji-k-internetu-pomoci-bezdratove-technologie-wi-fi.html
  10. ↑ a b Internet v českých domácnostech zrychluje. Factum.cz [online].  [cit. 2008-11-8]. Dostupné online.  
  11. ↑ http://technet.idnes.cz/sw_internet.asp?r=sw_internet&c=A050330_113519_sw_internet_brz
  12. ↑ http://www.novinky.cz/internet-a-pc/146969-zavislost-na-internetu-muze-obratit-zivot-vzhuru-nohama.html

[editovat] Externí odkazy

Wiktionary-logo-cs.svg
Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Internet.
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Internet
logo Wikicitátů
Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Internet&oldid=8535978“
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích

Polecamy: Pozycjonowanie, wózki dziecięce, Kino domowe, Viagra, Kredyty